Červená, oranžová a zelená. To jsou tři barvy semaforů, které známe z našich silnic a které považujeme za celosvětový standard. Ale platí to skutečně všude? Ne tak docela. Existuje země, kde se místní semafory hrdě vzpírají Vídeňské úmluvě o dopravních značkách a signálech, ke které se připojilo více než 50 států včetně České republiky. Touto výjimkou je Japonsko.
Tento mezinárodní rámec byl poprvé podepsán v roce 1968 s cílem sjednotit pravidla silničního provozu napříč státy. Díky tomu, když uvidíte značku „Stop“ ve Francii nebo v Německu, víte přesně, co dělat, stejně jako doma. Japonsko však tuto úmluvu nepodepsalo, což vede k situacím, které mohou české řidiče v zemi vycházejícího slunce zaskočit. Tou nejvýraznější je fakt, že právo přednosti v jízdě zde není signalizováno zelenou barvou, ale světlem, které je technicky vzato modré.
Modrá, kam se podíváš: Jazykový původ problému
Pokud plánujete v Japonsku usednout za volant, musíte se připravit na víc než jen jízdu vlevo. Signál „volno“ má na tamních křižovatkách často tyrkysovou až modrou barvu. Původ tohoto jevu musíme hledat v japonském jazyce. Japonština totiž historicky neměla specifické slovo pro „zelenou“. Pro popis tohoto spektra barev se používalo slovo „Ao“.
Problém je v tom, že „Ao“ zahrnuje širokou škálu odstínů, od modré přes modrozelenou až po tyrkysovou. Ačkoliv se později zpopularizovalo slovo „Midori“ specificky pro zelenou barvu (údajně z praktických důvodů během druhé světové války), společnost si zvykla označovat signál na semaforu stále jako „Ao“. Dodnes se termín aoshingō používá jako oficiální název pro „zelené“ světlo, přestože doslovně neznamená zelenou.
Legislativní kompromis z roku 1973
Japonsko přijalo svůj vlastní zákon o silničním provozu v roce 1960, tedy ještě před vznikem Vídeňské úmluvy. Tento stav trval až do roku 1973, kdy vládní nařízení specifikovalo, že světlo na semaforech by mělo být co nejvíce do modra, ale stále v rámci spektra, které lze vnímat jako zelenou. Šlo o kompromis mezi nutností modernizace a zachováním kulturních zvyklostí.
Výsledkem je, že starší semafory v Japonsku září intenzivní modrou barvou, zatímco ty moderní využívají specifický odstín zelené s výrazným modrým nádechem, který připomíná tyrkysovou. Pro českého řidiče je to důležitá lekce: nenechte se zmást barvou. Ať už svítí sytě modrá nebo tyrkysová, v Japonsku to znamená jediné – můžete jet.
